Bioplynová stanice (dále jen BPS) byla nedílnou součástí rekonstrukce areálu živočišné výroby (dále jen ŽV) v roce 2013. Celá tato zásadní etapa vývoje byla postavena před otázku návratu k chovu skotu s tržní produkcí mléka a to pouze za předpokladu souběžné výstavby BPS. Hlavním důvodem pro propojení chovu dojného skotu a BPS bylo získání energetické soběstačnosti a využití vedlejších odpadů ŽV, zbytků krmiv a uskladněných objemných krmiv nižší kvality pro vlastní tvorbu bioplynu.
BPS má instalovaný elektrický výkon 0,55 MW. Část vzniklé elektrické energie využíváme pro vlastní potřebu celého výrobního zařízení bioplynu, část spotřebovává ŽV v areálu a všechny přebytky dodáváme do distribuční soustavy. Odpadní teplo, které při výrobě elektřiny vzniká, primárně využíváme k vytápění a ohřevu teplé užitkové vody v areálu a přebytky jsme nuceni cíleně mařit v nouzových chladičích.
Jako hlavní vstupní suroviny pro výrobu metanu jsou produkty z ŽV v podobě kejdy a močůvky skotu, drůbeží hnůj, zbytky krmiv, méně kvalitní siláž a v neposlední řadě i cíleně pěstovaná biomasa. Mezi tu zahrnujeme především trvalé travní porosty a z nich vzniklý výsledný produkt v podobě senáží, dále pak kukuřičnou siláž a případné zbytky z jílkové senáže a lusko-obilné směsky.
Po fermentaci uvedeného vstupního materiálu vzniká tzv. fermentační zbytek v podobě digestátu, který následně využíváme zpětně cílovou a precizní aplikací jako hnojivo pěstovaných plodin.
[Kontakt]
Průměrný poměr vstupních surovin pro tvorbu bioplynu je:
Vývoj základních ukazatelů provozu bioplynové stanice:
Na snížení tvorby bioplynu v posledních dvou letech měla vliv generální oprava technologie BPS.
